20.5. 2015 Jakub Žák

Zajímalo by Vás, kam chodí do práce ministr průmyslu? Jaký je výhled ze střechy Tančícího domu? Jak se bydlí (a fotografuje) v těsném sousedství Františkánské zahrady? Jak vypadá Praha z nejvyššího patra prvního pražského mrakodrapu? Jak se dá využít vysloužilý plynojem? Na tyto a další otázky odpovím obsáhlou fotoreportáží.

Uplynulý víkend byl kromě závěrečných zápasů hokejového mistrovství, nebo třeba padesátého výročí pochodu Praha-Prčice, ve znamení festivalu OPEN HOUSE PRAHA, který zpřístupnil veřejnosti 33 unikátních veřejnosti běžně nepřístupných budov.

Vydal jsem se do těch nejzajímavějších, abych Vám přinesl své dojmy. Musím uznat, že akce byla perfektně zorganizovaná, včetně odborného výkladu a možnosti podívat se na místa, kam se běžný smrtelník nedostane 🙂

Dojmy z prohlídek:

Bylo pro mě překvapením, že kopule ministerstva průmyslu je i zaměstnancům ministerstva nepřístupná, poprvé se do ní podívali stejně jako ostatní návštěvníci až díky festivalu. Kopule slouží k dovedení denního světla do opravdu velkorysé vstupní haly.
Před nedávnem dokonce v kopuli hořelo, když neopatrný řemeslník zakryl reflektor kusem oděvu, který se večer, když sepnula světla, vzňal. Oheň byl ale včas zneškodněn a škody nebyly až tak vysoké.
Tančící dům není domem, ale sochou. Ovšem krásnou! A protože není domem, nemůže jako plnohodnotný dům fungovat. Vnitřní prostory jsou po rozpříčkování nepraktické a ubírají prostoru na síle. Nové využití jako umělecká galerie by mohlo být cestou z tohoto problému.
Výhled ze střechy Tančícího domu je dechberoucí.
Palác Langhans je Mekkou českého fotografování. Ve dvoře byl jeden z prvních fotoateliérů a novodobá rekonstrukce domu vtiskla punc kvality. Ne nadarmo získala rekonstrukce Grand Prix obce architektů a Stavbu roku za rok 2003.
Libeňský plynojem fascinuje svoují velikostí a dokonalým kulovým tvarem. Působivosti ubírá snad jen jeho „nalepenost“ na okolní stavby.
Dům odborových svazů nabízí nezvyklý výhled na Prahu, a to shora, připomínající pohled z letadla.